Hlavními řečníky večera byla přední česká ekonomka docentka Ilona Švihlíková, zástupce důchodové komise při MPSV pan Otakar Hampl a členka sociální komise KDU-ČSL paní Blanka Vildová.
V úvodu semináře se docentka Švihlíková zaměřila na nové ekonomické trendy, zejména na postupující robotizaci a automatizaci průmyslu, která výrazně zasáhne trh práce. Nezaměstnanost, nízké až záporné výnosy v soukromém zhodnocování a demografický vývoj jsou dalšími ekonomickými aspekty, kvůli kterým je potřeba zvážit financování důchodového systému i dalšími způsoby, například daní z finančního kapitálu.
V detailnějším rozboru se docentka Švihlíková zaměřila na faktory, které se týkají přímo žen a shrnula je tezí, že chudoba je rodu ženského. Děti jsou pro matky základní nevýhodou na trhu práce. Ženy pracují bez ocenění na „druhé směně“ v průměru o 10 hodin týdně více než muži. Čtvrtina žen pracuje v sektorech, které jsou postiženy pracující chudobou.
Jako řešení této nespravedlivé situace známá česká ekonomka vidí vyšší oceňování pečujících profesí a změny v důchodovém systému, které reflektují nejen výstup (pracovní kariéru), ale i výchovu „nového plátce“. Solidární systém zohledňující péči o děti by doplnil systém pojistný a zdrojem pro jeho financování by mohla být právě daň z finančního kapitálu.
Pan Otakar Hampl z důchodové komise poukázal na fakt, že průběžný systém je z hlediska rizikovosti nejbezpečnějším řešením. Svůj příspěvek zaměřil na transfery mezi rodinou a státem a potvrdil tak poměrně opomíjený názor, že jsou to rodiny, které financují stát, ne naopak. Podporuje proto diferenciaci sociálního pojištění, díky které zbyde rodinám více finančních prostředků v období výchovy. Jako opatření, které přinesou matkám více prostředků v důchodovém věku, navrhuje možnost partnerů sdílet vyměřovací základ a bonifikaci za počet vychovaných dětí.
Aspekt rodičovství v důchodovém systému rozvedla do širších souvislostí paní Blanka Vildová. Poukázala na důležitost výchovy budoucího plátce v systému. Upozornila, že kromě faktu, že se rodí stále méně dětí, se výrazně zvyšují sociálně patologické jevy, které ochromují výchovu dětí v rodině a produkují tak další početnou generaci mladých lidí, která bude závislá na pomoci společnosti. Jako příklad uvedla dvojnásobný nárůst počtu týraných, zanedbávaných a zneužívaných dětí, který dává do souvislosti s rozvratem rodin i s jejich propadem na sociální dno.
Sociální komise KDU-ČSL proto považuje za důležité vyzdvihnout celodenní péči o děti, která nesmí být ženě na trhu práce k tíži. Komise se vyjádřila i k pravidelné revizi hranice důchodového věku tak, aby očekávaná doba života ve starobním důchodu činila 25 % (čtvrtinu) celkové doby života.
Pražská organizace Sdružení žen KDU-ČSL pojmula seminář jako způsob výměny cenných informací i jako zdroj nových poznatků a návrhů, které chce dále rozvíjet a posouvat směrem k legislativním řešením. Náš cíl je, aby se negativní dopady rodičovství na výši důchodu matky eliminovaly a závěrečná odpověď na otázku „Půjdou matky do důchodu s pláčem?“ nebyla jako doposud ANO.
Autor: Beatrix Sviezeny