KDU.breadcrumbs.homeAktuálně Aktuality Senátorka a předsedkyně Sdružení žen KDU - ČSL Šárka Jelínková odpovídala na otázky redaktora Kultur
Zpět

Senátorka a předsedkyně Sdružení žen KDU - ČSL Šárka Jelínková odpovídala na otázky redaktora Kulturních novin

Přidáno 14. 4. 2018
Odpovědi na otázky také najdete v nové rubrice Kulturních novin "Rozhovory se společensky zajímavými lidmi" na webových stránkách www.kulturni-noviny.cz
1. Jak dlouho už organizace Sdružení žen KDU-ČSL existuje? Podařilo se Vám dosáhnout nějakých pozitivních změn? 
Sdružení žen vzniklo na ustavujícím Sněmu SŽ KDU-ČSL, který se konal 2. října 2004 v paláci Charitas. Předcházelo tomu jarní setkání v Domaníně na Vysočině, kde členky zlínské KDU-ČSL pod vedením poslankyně Michaely Šojdrové a dalších účastnic iniciovaly založení ženské stranické platformy po vzoru západních demokratických stran. Sdružení žen KDU-ČSL v ČR organizuje odborné semináře na aktuální témata naší společnosti a také počalo se zviditelňováním a oceňováním aktivních a zároveň úspěšných žen, členek KDU- ČSL, prostřednictvím soutěže Naše politička. V současné době chystáme 2. ročník této soutěže.
Ale popravdě řečeno, zatím se nám daří pozitivní změny v postavení žen u nás prosazovat jen velmi pomalu.  

2. Na svých webových stránkách píšete, že chcete spolupracovat s představiteli a orgány KDU-ČSL na všech úrovních Jaký k Vaší organizaci mají postoj muži na vedoucích pozicích KDU-ČSL?. Je nějaký vysoce postavený křesťanský demokrat - muž, který by měl k Vám blízko?
Osobně se chci, jakožto nová předsedkyně sdružení žen, ve větší míře zasadit o hlubší spolupráci s našimi nejvyššími představiteli. Napomáhá mi v tom mimo jiné také pozice senátorky. Díky ní jsem v častém kontaktu s našimi nejvyššími představiteli a mohu více věcí ovlivňovat, či alespoň na ně upozorňovat. Další otázka směřuje více na muže ve vedoucích pozicích KDU-ČSL. Jaké je jejich vnímání naší organizace.
 
3. Co si myslíte o principu pozitivní diskriminace? Strana zelených má například pravidlo, že na kandidátkách mají být zařazeni muži a ženy podle zipového principu, co si o tom myslíte?Sdružení žen KDU-ČSL si stanovilo za cíl, aby na volitelných místech kandidátek KDU-ČSL byla zastoupena 1/3 žen. Dle mého názoru je tento cíl realistický a pochopitelný. Prosazovat oprávněné nároky na zastoupení žen v orgánech KDU-ČSL a v zastupitelských sborech vychází mimo jiné z toho, že mezi členy KDU-ČSL a mezi voliči KDU-ČSL je více žen.
 
4. Je ženská politická kariéra kvůli ženským záležitostem jako je péče o děti, o rodinu a podobně, nějakým způsobem pomalejší než ta mužská? 
Samozřejmě, obecně je profesní kariéra žen, a to nejen politická, pomalejší. Na rozdíl od mužů, kteří si svou kariéru bez přerušování mohou budovat již od ukončení vzdělání až do odchodu do důchodu. Ženy mají tuto kariéru přerušovanou péčí o děti, či v mnoha případech péčí o potřebné rodinné příslušníky. Ale tím neříkám, že je to špatně. Naopak! Tyto tzv. „pečovatelské profesní přestávky“ jsou pro naši společnost a její budoucnost nenahraditelné a velmi potřebné. Ale řekněme si na rovinu, že jsou nedostatečně společensky, ale i finančně ohodnocené. Obecně se má za to, že v době pečování žena ztrácí své profesní kompetence. Ale dle mého názoru je potřeba jiný úhel pohledu. Ženy v tuto dobu naopak plno nových kompetencí získávají a mnohé také využívají mateřskou či rodičovskou dovolenou i na své další vzdělávání. A proto je potřeba vytvářet takové společenské klima a podmínky, aby ženy byly motivovány a také podporovány v tom, aby si své odborné znalosti a dovednosti udržely a rozvíjely. A k tomu je potřeba pomoci ze strany mužů. Starosti o děti a domácnost by měly být sdílenými starostmi. Každá péče mužů věnována rodině tuto rodinu posiluje a chrání před vnějšími vlivy. Péčí o rodinu mohou muži naplňovat svoji roli ochranitele. Jak děti, tak i žena jejich ochranu potřebují. Budou-li silnější a pevnější naše rodiny, bude silnější a stabilnější i naše celá společnost.
 
5. Nakolik je podle Vás ženská problematika v České republice závažná? Nakolik jsou ženy diskriminovány, nakolik zde chybí princip rovných příležitostí atd. ? Na svých webovkách píšete, že v našem politickém spektru je jedinou nelevicovou stranou, která ženskou politickou frakci má.  
O postavení žen v ČR hovoří např. aktuální téma o nerovnosti v odměňování žen a mužů. ČR je v rámci EU na nežádoucím 2. místě, co do největších rozdílů v průměrné mzdě mezi muži a ženami ve prospěch mužů. Téměř ve všech povoláních mají v průměru vyšší platy muži než ženy. Nerovnost žen a mužů přetrvává po celou dobu jejich profesní části života, protože průměrná hodinová mzda muže je o 22,5 % vyšší než mzda ženy (v rámci EU je tento rozdíl průměrně o 16%). Rozdíl lze částečně vysvětlit oborovou segregací – muži pracují v oborech, které jsou lépe placeny, avšak více než 2/3 tohoto rozdílu vysvětlení nemají. Což může svědčit o potenciálně významné předpojatosti. To vše vynikne zvlášť, pokud se na tuto situaci podíváme pohledem kvality života žen (a jejich dětí, zvlášť pokud jsou samoživitelkami) a to nejen ve věku produktivním, ale následně i v důchodovém. Tato nerovnost v odměňování má na kvalitu života žen zásadní dopady. A to vše by nemělo zůstat mimo naši pozornost. Sdružení žen KDU-ČSL se hodlá problematice rovných příležitostí intenzivně věnovat.
 
 
6. Je nějaký zákon, který by výrazně pomohl prosazování žen v naši společnosti, a ještě nebyl schválen?Jeden zákon to nevyřeší, je potřeba vytvářet prostředí, které bude podporovat rovné příležitosti žen ve všech oblastech našeho života. Vnímám jako důležité vést diskuzi o těchto problémech, odhalovat nerovnosti a stereotypy, upozorňovat např. na rozdíly v odměňování žen a mužů a informovat o nich. Sdílet pozitivní zkušenosti a příklady i mezi např. členskými státy EU, pořádat kulaté stoly. Ale není to jen o hledání tzv. měkkých řešení, ale i o legislativních opatřeních, která k uvedenému cíli povedou. Těmito plány však nechci stavět ženy proti mužům, naopak, smyslem je vzájemný respekt a podpora. 
 
7. Když se ženy dostanou do výrazně mužského prostředí, jakým politika je, přebírají nějaké způsoby chování či přemýšlení?
 
To je záležitost spíše individuální. Do určité míry se každá žena v politice musí přizpůsobit maskulinnímu prostředí, jakým politika opravdu je. Každá se s tím vyrovnává jistě po svém. Z mojí osobní zkušenosti mohu uvést, že ženy do politiky vnášejí schopnost domluvit se, schopnost upozadit své osobní ambice ve prospěch celku a že tyto schopnosti ani časem neztrácejí. Proti je jich v politice tolik potřeba.
 
 
8. Do KDU-ČSL jste vstoupila v roce 1991. Jak vzpomínáte na Josefa Luxe?Josefa Luxe jsem bohužel neznala osobně. V té době jsem patřila mezi řadové členy KDU-ČSL a nemohu tedy posloužit osobní vzpomínkou. Co si však vybavím, když se řekne Josef Lux? Josef Lux patřil mezi muže - politiky, kteří si uvědomovali nedostatečné zastoupení žen v politice. On osobně se například zasloužil o to, že do vysoké politiky, v době jeho aktivního působení, vstoupila současná europoslankyně a jedna ze zakladatelek našeho sdružení Michaela Šojdrová. Pro ty, co jej znali osobně, byl příkladem vzorného manžela a tatínka a pro nás ostatní, kteří jsme zažili jeho působení v politice, byl také velmi odpovědným a schopným křesťanskodemokratickým politikem. V jeho osobě jsme ztratili velkého člověka. Přišli jsme o politika, který byl přesvědčen o tom, že do politiky se musí dostat morálka. Že svět založený na tom, kdy přiběhne vlk a sežere malého vlka je nepřijatelný.
 
9. Jste původní profesí sociální pracovnice. Máte nějaká témata, na kterých jako taková pracujete?Celý svůj profesní život se věnuji lidem, kteří jsou závislí na pomoci druhých lidí, kteří si vlastním přičiněním sami pomoci nemohou. Také jsem v úzkém kontaktu s jejich blízkými rodinami, vím, jaké těžkosti a starosti s sebou přináší péče o potřebné osoby. V současné době chci svou pozornost věnovat právě pečujícím osobám. Lidem, kteří se rozhodnou přerušit svoji práci a zůstat doma s tím, že se budou naplno věnovat svým potřebným blízkým. Pro stát je daleko výhodnější a levnější tato domácí péče, která ale není doposud patřičně ohodnocena. Tito lidé potřebují nejen větší finanční ohodnocení a jistotu materiálního zabezpečení i v době, kdy je potřebná osoba např. hospitalizovaná ve zdravotnickém zařízení. Také je potřeba jim nabídnout lepší poradenství a zaškolení, jak se zdravotně postiženým či nemocným člověkem pracovat, jak jej polohovat, aby si sami neničili záda, na jaké zdravotní pomůcky mají nárok apod. 

10. Máte nějaké přání, čeho byste jako politička chtěla dokázat? Ať už v rovině nějaké pozice, nebo prosazení nějakého zákona a podobně 
Při vstupu do vysoké politiky jsem si dala předsevzetí, že budu usilovat o kultivaci prostředí a to nejen politického. Věřím tomu, že pokud se v naší společnosti budou dobře cítit ženy, bude se lépe žít nám všem. Proto chci jako žena politička, která si prošla dlouhým profesním životem s potřebnými, prošla si slaďováním osobního života se životem veřejným, podporovat zákony, které budou ženám život ulehčovat, budou je pozitivně motivovat k tomu, aby se nebály mít více dětí a přesto, aby nežily ony, jejich děti ani jejich rodiny těsně nad hranicí chudoby. Aby ženy věděly, že mají v našem státě své zastánce a ty, kteří si jejich nedocenitelný přínos pro naši zemi uvědomují a váží si jich.